Hlavní navigace

Koaxiální kabely

Sdílet

Kvalitu kabelů nepodceňujme

Zejména v dnešní době plné rušení od domácích spotřebičů, mobilních telefonů nebo počítačových sítí je vedení kvalitním stíněným kabelem mezi přijímačem a anténou/anténní zásuvkou nutné. Nejčastěji se ale používají tzv. účastnické šňůry, což je vlastně velmi tenký koaxiální kabel, na který jsou přímo naletovány konektory. Tyto šňůry ovšem mají nedostatečné stínění a velmi vysoký útlum, který je více jak dvojnásobkem hodnot běžných pro koaxiální kabel o průměru 5 mm. Nekvalitu stínění těchto kabelů lze ilustrovat i tím, že například na pražském Žižkově lze na samotnou účastnickou šňůru přijímat digitální vysílání z blízkého vysílače Praha-město. Po výměně za slušný koaxiální kabel toto samozřejmě možné není, zato máme jistotu, že vedle televizního signálu se nám do kabelu zvenku nenaindukuje i mnohé rušení.

Paradoxní přitom je, že účastnická šňůra nás většinou vyjde na úplně stejné peníze jako kvalitní koaxiální kabel s konektory. Šňůra o délce 2 metry stojí kolem 40 Kč, za koaxiální kabel s průřezem 5 mm zaplatíme 10 Kč/metr a za jeden IEC konektor také 10 Kč, výsledná suma je tedy stejná. Při použití homologovaného vysoce kvalitního kabelu Belden pak zaplatíme jen o 6 Kč více než za stejně dlouhou účastnickou šňůru. Přitom kvalita stínění a útlum je výrazně lepší.

Typy koaxiálních kabelů

Koaxiální kabel

Podívejme se tedy blíže na samotné koaxiální kabely. Ty se také někdy označují jako sousosé, a vyrábějí se nejčastěji v bílé nebo černé barvě. Skládají se z vnitřního vodiče, dielektrika, stínění a pláště. Kabely pro běžné použití v rozvodech televizních a rozhlasových signálů mají impedanci 75 ohm. Jejich průměr se pak pohybuje mezi 5 mm až 7 mm. Výrobců koaxiálních kabelů je mnoho a typů na trhu je velké množství, a i když většinou platí rovnítko, že čím dražší kabel, tím lepší parametry a životnost, velká část typově podobných kabelů má i podobné parametry. Nejsledovanějšími vlastnostmi koaxiálních kabelů pro naše potřeby budou útlum kabelu, stínění a materiál pláště.

Pro venkovní použití pouze kvalitní kabel!

Materiál pláště koaxiálních kabelů většinou bývá z PVC. Na kvalitě pláště závisí použitelnost kabelu pro venkovní montáže a také jeho životnost. Pokud je kabel používán v domácnosti či v místech, kde není vystaven povětrnostním vlivům, hledíme spíše na jeho útlum a stínění a s pláštěm si starosti dělat nemusíme. Pro použití venku ale volíme kabely kvalitnější, nejlépe takové, které se vyznačují přídomkem UV. Ty by měly být odolné proti UV záření, a jejich odolnost vůči slunečnímu záření a potažmo životnost je mnohem větší než u konvenčních typů.

I tak ale neznalí uživatelé a dokonce i některé firmy používají pro venkovní instalace levný kabel RG6U, který je vhodný pouze pro vnitřní použití, ve venkovních podmínkách je jeho životnost jen několik málo let. Poté dojde k znehodnocení vlastností kabelu, útlum signálu se prudce zvýší a kabel je třeba vyměnit. Proto je lepší zkontrolovat si, jaký že kabel je na naši instalaci používán. Pokud si kabel kupujeme sami, je lepší připlatit si za kabel speciálně pro venkovní použití. Ve specializovaných prodejnách s anténní a satelitní technikou by vám měli ve výběru kabelu pro vámi zamýšlení použití kvalifikovaně poradit.

Útlum se zvyšuje s frekvencí

Asi nejdůležitějším parametrem koaxiálního kabelu je jeho útlum, zejména pak ve chvíli, kdy bude vedení mezi anténou a přijímačem dlouhé několik desítek metrů. Útlum kabelu je samozřejmě závislý na jeho průměru. Platí, že čím tlustší kabel, tím má nižší útlum. I rámci kabelů se stejným průměrem se pak hodnoty útlumu mohou výrazněji lišit v závislosti na kvalitě daného kabelu. Tenké kabely s průměrem 5 mm používáme pouze na kratší vedení, pro dlouhá vedení je pak vhodné použít spíše kabely s průměrem 6,5 mm nebo 7 mm. Pro rozvod satelitního signálu bychom měli volit pouze kabely vyšších průměrů. Útlum koaxiálního kabelu totiž roste s frekvencí, a zatímco v pásmu rozhlasu kolem 100 MHz nám při použití 100 m kabelu signál zeslábne o jednotky dB, v pásmu UHF už je to kolem 15–20 dB a v pásmu satelitních rozvodů ještě mnohem více. Ilustrační tabulku průměrných hodnot útlumu pro různé průměry a typy koaxiálních kabelů si můžete prohlédnout níže, jako přiklad jsou použity kvalitní kabely Belden a Kathrein a levný RG6U. Jaký útlum bude mít vámi zamýšlená délka kabelu lze zjistit jednoduše – vydělíte si hodnotu útlumu stovkou, a vynásobíte počtem metrů kabelu.

Útlum anténného kabelu při různé délce
Typ kabelu Belden 5 mm RG6U 6,5 mm Belden 7 mm Kathrein 7 mm (trojité stínění)
Útlum dB/100m – 100 MHz 8 dB 7 dB 6 dB 5 dB
Útlum dB/100m – 470 MHz 17 dB 15 dB 13 dB 13 dB
Útlum dB/100m – 790 MHz 23 dB 19 dB 17 dB 17 dB
Útlum dB/100m – 2150 MHz 41 dB 35 dB 31 dB 30 dB
Útlum stíněním 70–80 dB 70–80 dB 75–85 dB 100–120 dB

Stínění – čím lepší, tím méně rušení

Stínění bývá u dnešních kabelů většinou dvojité, a to hliníkovou fólií a opletením. Některé kabely mají opletení z měděných drátků a fólii poměděnou, bývají většinou mírně dražší a typové označení kabelu pak doplňuje přídomek Cu. Najdou se i kabely s trojitým stíněním, ty potom mají fólii, opletení, a přes opletení je pak ještě druhá fólie. Odstínění se udává v dB, a na rozdíl od útlumu zde platí, že čím více, tím lépe. Pro pásmo do 1000 MHz by měla hodnota odstínění dosahovat 85 dB, pro vyšší pásma je pak normováno 70 dB. U trojitě stíněných kabelů je samozřejmě odstínění vyšší, typicky se pohybuje kolem 90–120 dB. Pro běžné aplikace většinou postačí dvojitě stíněné kabely. Ty bývají ohebnější a levnější než trojitě stíněné typy. Pokud ale bude kabel tažen kolem vysoce rušivých zařízení jako je PC, WiFi router, či bude dlouho souběžný s elektrickými rozvody, je výhodné použít trojitě stíněný koaxiální kabel. Ten nám zajistí výrazně jistější ochranu před vlivy rušení.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).